Digitální návykové chování dospělých v Česku: Sociální sítě, hry, nakupování a pornografie

Nový průzkum: Kojenci před displeji nejsou v Česku výjimkou

Kolik času tráví malé děti u obrazovek – a jak k tomu přistupují jejich rodiče? Nový průzkum mezi rodiči dětí ve věku od 6 měsíců do 5 let přináší odpovědi, které ukazují pestrý, ale i znepokojivý obraz každodenní reality.

Data ukazují, že obrazovky jsou součástí života už velmi malých dětí. Přestože téměř polovina dětí do 11 měsíců podle rodičů obrazovky vůbec nesleduje, zhruba třetina z nich u nich tráví alespoň půl hodiny denně. S rostoucím věkem pak čas strávený před obrazovkou výrazně roste.

Napříč všemi sledovanými dětmi platí, že přibližně polovina tráví u obrazovek více než hodinu denně. Ve všední den má 46 % dětí čas u obrazovky do jedné hodiny, zatímco 42 % tuto hranici překračuje – a téměř pětina dokonce tráví před obrazovkou více než dvě hodiny denně. O víkendech je situace ještě výraznější: více než hodinu denně u obrazovky tráví téměř polovina dětí.

Velké rozdíly se objevují mezi jednotlivými rodinami. Delší čas u obrazovek je typický pro domácnosti s nižším vzděláním nebo horší finanční situací a také pro rodiny, kde má dítě starší sourozence. Naopak v některých domácnostech děti obrazovky téměř nevyužívají.

Ještě jedno video? Pravidla má jen menšina

Rodiče přitom obrazovky často používají jako praktického pomocníka – pomáhají jim zabavit dítě, získat čas na práci nebo si odpočinout. Jen menší část rodin má ale jasně nastavená pravidla. Přibližně třetina rodičů uvádí, že pravidla mají, a asi dvě pětiny stanovují denní limity. V praxi však bývá jejich dodržování často problematické, zejména tam, kde děti tráví u obrazovek více času.

Postoje rodičů k technologiím jsou rozporuplné. Oceňují jejich přínos pro rozvoj digitálních dovedností, zároveň se ale obávají negativních dopadů – především na soustředění, chování a fyzické i duševní zdraví dětí. Přesto se většina shoduje, že klíčové je naučit děti technologie používat smysluplně.

Důležitým tématem je i role rodičů jako vzoru. Více než polovina se snaží své chování přizpůsobit, ale zhruba třetina přiznává, že to není snadné. Digitální návyky dospělých tak zůstávají jedním z faktorů, které dětské chování významně ovlivňují.

Výsledky tak naznačují, že otázka času u obrazovek není jen o minutách a hodinách. Jde o širší kontext rodinného života, dostupnosti technologií i rodičovských strategií. Právě hledání rovnováhy mezi přínosy a riziky digitálního světa dnes patří k největším výzvám moderního rodičovství.

Průzkum provedla agentura STEM pro spolek Zvedni hlavu s podporou Nadace O2. Stáhnout si ho můžete zde.

Čeští žáci a intimita online: sexting je běžný, bezpečná komunikace s dospělými chybí

Safer Internet Centrum ČR ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci zveřejnilo u příležitosti Dne bezpečnějšího internetu druhou část rozsáhlého výzkumu Čeští žáci v online světě 2025, která se zaměřuje na intimitu dětí v digitálním prostředí. Data ukazují, že významná část intimního života dospívajících se přirozeně přesouvá na internet, zatímco bezpečné vedení ze strany dospělých často chybí. Děti běžně sdílejí osobní údaje, nejčastěji jméno, e-mail či fotografii obličeje, přičemž část z nich uvádí i citlivější informace. V souhrnu tak vzniká podrobná digitální stopa, která může být zneužitelná.

Výzkum dále potvrzuje, že kontakt s lidmi známými pouze z internetu je pro děti poměrně běžný a část z nich by přijala i nabídku osobního setkání. Přestože většina reálných schůzek odpovídá očekávání, menší podíl případů zahrnuje setkání s dospělým nebo klamavou situaci, což představuje významné bezpečnostní riziko. Výraznou roli hraje také sexting, jenž se stal běžnou součástí života mnoha dospívajících. Zprávy či intimní fotografie a videa odeslala přibližně pětina dětí, zatímco zkušenost s jejich přijetím uvádí ještě vyšší podíl. Obsah je nejčastěji sdílen mezi partnery nebo vrstevníky a k jeho šíření dochází zejména prostřednictvím sociálních sítí a komunikačních aplikací.

Znepokojivé jsou rovněž zkušenosti s požadavky ze strany online kontaktů, které mohou postupně přecházet od běžné komunikace k tlaku na zasílání intimních materiálů, setkání o samotě či dokonce k vydírání. Současně se ukazuje, že hlavním zdrojem informací o sexualitě a pornografii jsou pro děti internet a vrstevníci, zatímco rodiče či jiní dospělí hrají výrazně menší roli. Výsledky proto zdůrazňují potřebu otevřené komunikace, mediálního vzdělávání a dostupné podpory pro děti, rodiče i školy. Cílem výzkumu je poskytnout aktuální podklady pro účinnější prevenci a posílit schopnost dospělých provázet děti bezpečně i v jejich online intimním světě.

Výsledky druhé vlny výzkumu navazují na první část, která byla zveřejněna koncem loňského roku.

Americký výzkum: Polovina dětí do 8 let má vlastní zařízení

Organice Common Sense nedávno publikovala výsledky výzkumu mezi americkými rodiči dětí ve věku 0 – 8 let ohledně jejich vztahu k digitálním technologiím. Přinášíme hlavní zjištění.

Obavy i naděje: rodiče v digitální době
Digitální technologie jsou pro rodiče malých dětí zdrojem obav, ale i nadějí. 75–80 % se rodičů obává negativního dopadu obrazovek, zároveň však tři čtvrtiny uznávají jejich vzdělávací a komunikační potenciál. Moderní rodičovství se tak stává balancováním mezi riziky a přínosy digitálního světa.

Čtení ustupuje obrazovkám
Tradiční aktivity, jako je společné čtení, postupně ztrácejí prostor. Každodenní čtení s dětmi ve věku 5–8 let kleslo od roku 2017 z 64 % na 52 %. Přitom celkový čas u obrazovek zůstává stabilní, nejmenší děti do 2 let u TV či jiných zařízení tráví hodinu denně. Tablety a mobily se staly běžnou součástí rodinných rutin – každá pátá rodina je využívá i při usínání nebo jídle.

Děti a technologie
    • Zařízení už v raném věku – ve 2 letech má vlastní tablet 40 % dětí, ve 4 letech více než polovina. Do 8 let má vlastní mobilní telefon téměř čtvrtina dětí. Celkově vlastní nějaký typ digitálního zařízení (nejčastěji tablet, mobil) už 51 % dětí do 8 let.
    • Různá míra rodičovského dohledu – 62 % rodičů občas sleduje s dětmi YouTube, ale na TikToku je to jen 17 %.
    • Umělá inteligence ve škole – třetina rodičů uvádí, že jejich děti už využívají AI při učení.
    • Digitální propast – děti z domácností s nižšími příjmy tráví u obrazovek téměř dvakrát více času než jejich vrstevníci z lépe situovaných rodin (3:48 vs. 1:52 hodiny denně).

Studii, ve které najdete mnoho dalších informací, naleznete v anglickém jazyce zde.